Ing. Pavla Bradáčová

Narodila jsem se v Brně a na Suchdole žiji od svých tří let. Dětství mám jednoznačně spojené s lezením po stromech, běháním po polích a řáděním na kole. „Jít ven“ byla pro nás děti každodenní neodmyslitelná činnost. Z lezení po stromech se postupem času stalo lezení po horách. Běhání po polích se proměnilo v honbu za vzděláním. Suchdolský rajon jsem však neopustila a vystudovala zahradní a krajinnou tvorbu na České zemědělské univerzitě. Po práci na Ministerstvu zemědělství jsem zakotvila na ČVUT, kde jsem doteď.
Lítání po venku mi však chybělo, a proto jsme si pořídili dvě velmi živé děti, které nás obratem vrátily zpět do dětství. Suchdol se však za těch pětadvacet let změnil. „Holt, co se s tím dá dělat“, napadlo mě tenkrát.
Dá. A hodně.
Začala jsem tím, že jsme s manželem na Suchdole založili Kolektiv mladých hasičů. Stala jsem se také horlivou šéfredaktorkou Suchdolských listů, kde se společně snažíme přiblížit život na Suchdole. Líbí se mi myšlenka, kdy se běžný Suchdolák může aktivně zapojit do chodu a dění na Suchdole, například díky participativnímu rozpočtu. Mimořádnost tohoto projektu spočívá v tom, že vychází z přání nás Suchdoláků trochu si to tady vylepšit.
A jdeme do finále. Kandiduji za SOS. Proč? Protože jsem v tomto sdružení už pár let a poznala jsem lidi, kteří Suchdolem žijí. A jednoduše jsem přesvědčená, že toto sdružení a lidé v něm mají stejný cíl jako já: Umožnit našim dětem, aby i ony jednou mohly vzpomínat, jak bylo v dětství bezvadné „Jít na Suchdole ven“. Pojďme zabojovat společně.